10 let na trhu a u nás stále zatracované... To je historie Lensbaby v Česku
- Marcela Vaňhová
- 13. 3. 2015
- Minut čtení: 2
Aktualizováno: 22. 4. 2020

Když začnu vzpomínat na svoje první Lensbaby, musím se pousmát.
V roce 2004 jsem nějakou shodou náhod narazila na internetu na povídání tvůrce Lensbaby - Craiga Stronga.
Byla jsem v té době frustrovaná z digitálně stálestejněostrých fotografií a pořád jsem hledala, jak bych tu jejich "dokonalost" změnila. Zvyklá z klasických fotografií, hledala jsem i v těch digitálních onu "náladu".. to co dělá fotografii fotografií.
A pak jsem narazila na "hadici od luxu", tenkrát ještě Lensbabies.
Pořád jsem se k tomu vracela a koukala na ty úchvatné obrázky, až jsem se prostě rozhodla napsat do USA a nechat si ten zázrak poslat.
V čem bylo Lensbaby tak jedinečné?
Už jen stavbou. Hadice od luxu a jedna čočka... návrat do prehistorie a přesto tak moderní.
Lensbaby objektivy nemají žádné elektronické součástky, nefunguje automatické ostření na moderních DSLR a ve většině případů Lensbaby čočky vyžadují prioritu clony nebo plně manuální režim.
Ano.. a to je ono, co mne na tom tak bavilo. Prostě znovu si utvářet fotografii tak, jak chci já, a ne nějaké jedničky a nuly, které jí vyhodnotí jako že musí být ostrá.
Proč moderní?
Protože z mého pohledu je moderní vybočovat z řady. Ostrých a stále stejných fotografií každý vyprodukuje miliardu. Ale neostrých!! To je teprve umění! Lensbaby mne naprosto pohltilo.
Jaké bylo ale moje překvapení, když jsem začala prezentovat z mého pohledu úchvatné a někdy až abstraktní fotografie, jak jsem byla odmítána a kritizována za to, čím fotografuji.
Dodnes jsem nepochopila, proč je Lensbaby vlastně tady tak odmítáno, proč je na nejnižší příčce prodejnosti, proč se lidé tak zlobí, když vidí neostrou fotku a proč se nedokáží ponořit do snění.
Doba velí mít ostré fotografie a proto já se dala na tuto nelehkou vlastní cestu fotografie neostré a abstraktní.
A baví mě to stále stejně jako před deseti lety.
Dnes je Lensbaby už hodně zmodernizované, ale stále si nechává onu kreativitu a snění. Neexistují dva stejné snímky i kdybyste se postavili na hlavu.
Lensbaby si nádherně hraje se světlem, s odlesky a vlastně i s fotografem samým. Co já jsem se navztekala, když jsem se postupně učila fotografovat se vším, co Lensbaby vyrobilo!
Na tomto místě by se slušelo poděkovat i firmě EKG s.r.o., která se dala také na odvážnou cestu a Lensbaby začala do Česka dovážet. Díky ní jsem si mohla všechno dokonale osahat, vyzkoušet a nakonec i s firmou spolupracovat na workshopech a vlastně i na budování povědomí o charakteristickém fotografování s Lensbaby.
Na závěr ale musím smutně dodat, že o Lensbaby v Česku je pramalý zájem.
Je až zarážející, jak málo fotografů má zájem o tyto tvůrčí objektivy, jak málo lidí si chce hrát.
Já vím.... ten autofocus :-).
Ale proto je to taková zábava, že člověk nikdy neví, co doma na monitoru uvidí.
A tak na závěr sama za sebe popřeji Lensbaby mnoho dalších úžasných nápadů a pro ty, kteří ho milují stejně jako já, tady pořád budu se svými zkušenostmi a radami.
Krásný den přeje
Marcela

Comments