Sametová šestapadesátka

"She wore blue velvet, Bluer than velvet was the night"… zpíval původně Tony Bennett, ale v roce 1954 ji zpopularizovala nezapomenutelná verze od Bobby Vintona. Když budete hledat opravdu perličky, narazíte I na novou verzi od Lany Del Rey, kterou natočila pro reklamní šot značky H&M. Je báječná! Ale toto není hudební blog, že…?

Takže tu máme další počin od společnosti Lensbaby. Další skvělý počin, musím říci hned na začátku a upřímně říkám, že počin plný radosti! Ta radost se dá rozdělit do několika momentů, z niž každému budu věnovat krátký odstavec.

Radost první: BALENÍ

Na pestré obaly plné pitoreskních obrázků už jsme si u LB zvykli. Krabičky v přebalech už taktéž měli, ale Velvet pokořil další metu, které dosud dominovala Leica. Ti chlapíci si zcela drsně vypůjčili jejich „patent“ s magnetickým víkem a šperkovnicovým zavíráním, což mne velmi potěšilo. Sice se jedná dosud o nejdražší objektiv z rodiny LB, ale hned od začátku je vám předváděno, že jste ani korunu neutratili zbytečně.

Radost druhá: KONSTRUKCE

Konstrukce LENSBABY VELVET 56/1,6 vás na první chladivý dotek přesvědčí, proč budete mít toto sklo rádi. Nenajdete zde totiž ani náznak dnešního úsporného trendu s použitím plastů. Není to jako renomované drahé sklo značky XY v umělohmotném housingu, který se rozbije ještě před nechtěným pádem. Není tam ani náznak plastů, které používá LB u svých klasických „hadic od luxu“, je to prostě a surově celé vyvedené v kovu, a to prosím včetně frontální krytky! Chod je mechanicky tuhý a krásně, přesně hladký, což mi opět evokuje Leicu. Já samozřejmě vím, že je to asi hloupé srovnání, ale až tak dobrý chod tento objektiv vykazuje. Prostě krásný hladký průběh.

Radost třetí: OSTŘENÍ

Samozřejmě, i když se stále jedná o Lensbaby, které všeobecně využívá svého Sweet spotu s ostrostí jen uprostřed čočky, lze s Velvetem alespoň trochu hrát hru na „správnou kompozici“. Dá se totiž vizuálně kontrolovat ostrost i mimo střed hledáčku, ale upřímně – stejně vás to přestane po chvíli bavit, protože kruhový, jakoby točivý bokeh v krajích snímku vás zkoriguje zpět ke středovkám. A asi to tak má být, protože tím můžete na 100% využívat dvě polohy, které tento téměř půlkilový cvalík z Oregonu nabízí.

Je to totiž velmi univerzální portrétní objektiv, se kterým můžete samozřejmě fotit detaily – macro 1:2, ulici, krajinu, detaily v architektuře, prostě cokoliv, co vás napadne. Můžete být až natolik drzí, že pokud najdete zalíbení v díle mistra Sudka, najděte si zaprášené okno, hrušku a můžete sekat jedno zátiší za druhým! Lensbaby Velvet má totiž dvě zcela rozdílné polohy. Od clony 1.6 po clonu 2.8 funguje jako měkce éterický softfocus, bez znatelné ostrosti, na plnou díru i s rozmlženými okraji. Profotografický projekt typu „Víly u rybníka“, nebo „U nás na 100 let staré půdě“ naprostý ideál! Pokud však chcete ostrý portrét s parádním bokehem, váš svět začíná na cloně 4 a dále. Ale ani zde nepočítejte se separovanou ostrostí typu Carl Zeiss, nebo žiletkou od Leicy. I zde je ostrost velmi přirozená, milá, neděsící, možná bych to srovnal s Full HD versus 4K. Prostě krásný obraz, který nepřeskočí vaše smysly, jak je tomu u nového standardu s více informacemi. Ostrost má hladký náběh a hladké odeznění, které si vychutnáte například při fotografování v ulicích měst, při zaměření na nějaký objekt uprostřed scény. Pokud však vytyčíte tento objekt do popředí, dostanete krásnou separaci s máslovým pozadím bez rušivých, či nervózních elementů.

Radost čtvrtá: UNIVERZÁLNOST

Jak jsem psal již výše, objektiv i přes pevné ohnisko nabízí opravdu univerzální využití v mnoha disciplínách. Samozřejmě, pokud jste zvyklí běhat se zoomem, nebo fotit zásadně na 14mm ohnisko, asi vás nenadchne. Ale pokud si osvojíte manuální nastavení clony i ostření, bude to parťák k pohledání. Jde totiž o to, že vždy vytvoříte zajímavý snímek, stačí se jen umět dívat a vyhodnotit souvislosti. Nebudete hlavně muset použít žádnou práci v editoru, ani v různých przničích, pardon, umělci vlastně říkají postprocesing... Ale ti si nekoupí nic kreativního, protože by s tím neuměli, že? J

Jediné, s čím budete možná na začátku trochu bojovat je kontrast snímků při softfocusovém focení na otevřené clony. Jakmile překročíte clonu 4, naběhne krásný kontrast, ale pokud zvolíte méně, je to velmi měkké. Radím vám, nechte to tak, dejte tomu pár dnů a uvidíte, že vám to kouzlo dojde. Je to totiž jeden ze záměrů, jedno z odvolání na staré optiky, staré techniky, starý, normální svět, kdy jsme se nehonili za HDR a podobnými nesmysly, ale spíše jsme vnímali obrazy a pocity.

ZÁVĚREM

Po pravdě, nevím co napsat závěrem, jaké doporučení dát? Jen to nejlepší. Přiznám se bez mučení, že LB pro mne začalo být zajímavé až ve chvíli, kdy uvedli optiky s integrovanými clonami. Ne snad, že by mi systém s vkládáním koleček činil jakékoliv problémy, ale pořád jsem na to musel myslet a věčně jsem je ztrácel. Nástup Sweet 35, Edge 80 a posléze Sweet 50 jsem vítal jako správný krok, protože jsem si mohl vybírat mezi použitím v Composeru PRO s vychýlením roviny ostrosti, nebo v mém milovaném Scoutu, což byl jen hliníkový váleček, který fotil rovně. Ale byl stříbrný a proto ho mám rád!

Na rozdíl od Marcelky, která zase hru s kreativními clonami ovládá dokonale a vím, že by Composer s double optic nevyměnila za nic na světě.

Ale vlastně! Sametová šestapadesátka je pro ni přímo předurčená!

Ano.. Marcelka je prostě "sametová šestapadesátka" :-) (Marci promiň, ale to je opravdu vtipné!)

Kdo jí poznal, dá mi jistě za pravdu, že její kreativní přístupy uchvátí každého.

Velvet 56 je jejich prvním opravdovým objektivem, který stačí nasadit a začít fotit. Je to s ohledem na „hravost“ firmy velmi dospělácký objektiv, který vám stále poskytuje onu hravost Lensbaby, ale zároveň dokáže být velmi „vážný“, pokud si to budete přát.

Každopádně, chybu s ním neuděláte, je to spíše výhra v dnešní záplavě plastových pseudo-špičkových objektivů!

Přejeme vám spoustu krásných snových snímků a také spoustu radosti při práci s Lensbaby!