Amsterdam a dále.. 2014
Haag, Amsterdam, most Afsluitdijk, Harlingen, Delfzijl, Finsterwolde
Babička žila v padesátých letech v Haagu. Těšila jsem se moc, až uvidím místo, kde bydlela, až uvidím to moře, o kterém tolik básnila.
Ulice Tullingstraat stále existuje, ale dům už ne.
A opět jsme se ocitli v jakési turecké čtvrti. Směle jsme vlezli do "kavárny", kde pochopitelně seděli jen muži a vyděšeně na nás hleděli(byli určitě víc vyděšení, než my). Odvážně jsme si objednali kávu a pan kávovarník s námi zapředl debatu odkud jsme a tak. Viděli jsme, že má všude cizí bankovky a věnovali mu krásně lesknoucí kovovou českou padesátikorunu. Kafe jsme vypili (bylo samozřejmě skvělé, když bylo od Turka) a on myslím, že tam sedí dodnes a my jedeme rovnou k moři.
Moře v Haagu... aaaach... zima jak blázen, ale ta panoramata!
Nic víc psát nebudu, podívejte se do galerie.
Na Amsterdam jsme evidentně nebyli připraveni...
Usadili jsme se v kempu Zeeburg. No.. co k tomu.. prostě jsme nebyli připraveni.
Zakoupili si jízdenky a vyrazili do centra. Tam hlava na hlavě, pořád do mě někdo strkal, vysmátý partičky v kavárnách... Ach jo, zas tenhle chaos. Tak jsme prošli náměstí a jeli zpět. Večerní procházka podél kanálu ale byla krásná.
A druhý den jsme odjeli.
Že prý pojedeme podél pobřeží až do Cuxhavenu....
Čekal nás moc hezký zážitek v podobě mostu Afsluitdijk(snad jsem to napsala dobře, neumím to ani vyslovit). Přijíždíme do Breezanddijku, což je malá obec , která leží blízko středu Afsluitdijk. Nachází se na bývalém umělém ostrově, který byl vytvořen při stavbě přehrady,
Stavba Afsluitdijku začala ve čtyřech bodech: na obou stranách pevniny a na dvou speciálně vyrobených stavebních ostrovech ( Kornwerderzand a Breezanddijk) podél linie budoucí hráze. Existuje tu asi 40-50 budov, z nichž většinu tvoří domky, které byly postaveny pro dělníky zaměstnané při stavbě Afsluitdijku. Dnes má pouze čtyři obyvatele žijící na hausbótu a jeho jediným obchodním zařízením je čerpací stanice Texaco pro cestující na hrázi .
Ale mně jak je zima, není se mnou řeč.
Uprostřed mostu krásná zastávka, ale děsná zima, fučel vítr. Já odvážně vylezla ale i na rozhlednu! Dole boží kavárnička, horkej čaj a teplo od kamen! Mně jak je zima, není se mnou řeč.
Dojeli jsme do malebného městečka Harlingen (jo, tam bych se taky chtěla vrátit).
Do města ústí van Harinxmův kanál, kde kotví nádherné plachetnice, jak z Piráta z Karibiku. Je tu ale ještě jeden přístav - severní, odkud vyplouvají trajekty na ostrovy Vlieland a Terschelling.
Jeden zážitek si neodpustím. V centru na lavičce sedí dva takový neopečovávaný muži, my fotíme ten kanál a kde co... oni už to nevydrží a ptají se, se odkud jsme. Říkáme, že z Česka a on na nás anglicky vyhrkne: jééé Havel!! to byl nádherný člověk, miluju Česko. Jo, to člověka zamrazí, že kdesi na severu Holandska se někdo zajímá o Havla.
Naše "pojedeme podél pobřeží" se brzy rozplyne.
Neuvědomili jsme si totiž, že projíždíme asi největším nalezištěm zemního plynu v Evropě. Projedeme Leeuwarden, Dokkum a pomalu se začíná smrákat. Všude kolem moře zeď a z druhé strany rozbahněná pole. Ale nevzdáváme se.. dojedeme do Groningenu a z něj opět víc na sever..Warfum, Uithuisem, Eemshaven. Všude jen elektrárny, nebo co to bylo..Tam už mě popadá beznaděj.
Podle všeho ale ta oblast bude hodně zajímavá.
Tma jak v ranci a dojíždíme do Delfzijl. A konečně na mapě pláž.. za zdí, ale je tam. Zaparkujeme, usneme a v noci se probudíme s jinovatkou u pusy. Bože.. tohle už ne! S blbou náladou a zimnicí brzy ráno sedáme do auta a jedeme domů(nevzpomněli jsme si totiž, kde se zapíná topení!)
I tady to může být v létě krásné!:-)
Tuhle pláž jsme tedy neviděli:-). Drkotali jsme zimou z druhé strany tohoto valu.
Fotografie půjčena z předchozí stránky.
Cestou nás ale čeká ještě nějaké překvapení. Jedeme těmi nejzapadlejšími holandskými vesničkami, romantika jak blázen.
A pak Finsterwolde.
Místní kostel byl postaven ve 13. století a upoutá okamžitě pozornost. Kostel má jednu zvláštnost - na věži není kohout, ale kůň. Proč, to nevím.
Pak je tu ještě jedna stavba - Hermvorde Kerk - kostel holandské reformované církve, a vedle něj úžasný hřbitov.
Tak to byla poslední zastávka na naší cestě do Holandska. Myslím, že babička by nevěřila, kde jsem všude byla.
Pak už projet Německo a užít si domácí radiátory!!