Díky fantastickému rukopisu Antonína Bukovského z r. 1934, který mi laskavě poskytla paní Irena Kosíková, mohu teď zmapovat velmi přesně nejen jak vypadaly Holešovice před mnoha staletími, ale i jak se zde objevily rody Vaňhů a Bukovských, které se v určité době propojily sňatky jejich členů.
Začneme hodně hluboko v historii.
Archeologické nálezy ukazují, že území Velké Prahy a tím i poloostrova holešovického je osídleno nepřetržitě již alespoň po 5000 let, tj. od nové doby kamenné. Archeologický ústav podnikl v roce 1931 výzkum v Bubenči a objevil 16 žárových hrobů s pazourkovými noži. Je tu největší známé neolitické pohřebiště v Čechách. Ve vrchní vrstvě tohoto pohřebiště byly nalezeny četné hroby s milodary doby železné, asi od poloviny prvního tisíciletí př. Kr.
Pan Bukovský ve svém díle píše:
"Název Holešovic zajisté jest odvozen od rodu nějakého Holeše, kteréžto osobní jméno jest doloženo v našich nejstarších písemnostech, a to i v obměnách Holiša a Holaš. Nejstarší zmínka o Holešovicích pochází z roku 1228, kdy se připomíná Bohumil z Holešovic - dědinník (t.j. sedlák jen králi poddaný) jakožto svědek při prodeji ostrova proti Ovenci - Bubenči. Sousední obora vznikla za Přemysla Otokara II nejspíš r. 1268 a byl při ní ustanoven oborník, jemuž se dostalo v užívání 12 jiter polí u Ovence, prostých platů a poddanských břemen."
Holešovice bývaly zbožím královským. Král Václav II je postoupil nejvyššímu purkrabí Hynkovi Berkovi z Dubé a po něm jeho synovi, rovněž Hynkovi, kanovníku a posléze proboštovi kostela sv. Víta.
Za husitských válek si obec pražská přisvojila obec holešovickou, ale r. 1549 byl Praze odˇbat díl Holešovic za účast na vzpouře měst proti Ferdinandu I a byl postoupen klášteru zderazskému výměnou za Horoušany. Ale již 1560 byl tentýž díl připojen k úřadu nejvyššího purkrabství a zderazský klášter dostal náhradou Mstětice. Druhá, menší část Holešovic se dostala pod pravomoc Libně.
Nás samozřejmě zajímá, kdy se v Holešovicích objevila jména Bukovský a Vaňha. I to v rukopisu najdeme. Rod Bukolský/Bukovský byl na místě už od r. 1591 a statek, který koupili později Vaňhovi je zdokumentován pod jménem Pernoušek od r. 1552. V roce 1628 kupuje grunt č. 50/51 Václav Vaňha ze Stodůlek a zde začíná naše sága rodu Vaňhů. Vaňha "Pernoušek", jak se na gruntu říkalo, se dědí po generace a je rozdělen na mnoho dědických částí.
Comments