Stejně jako velmi početná rodina Karla "Velkého" Vaňhy byla i rodina jeho sourozenců. Muži vynikali ve svých povoláních a ženy se vždy velmi dobře vdaly. 10 dětí povila Kateřina Bláhová, otcem byl Josef Vaňha, který vlastně vytvořil základy holešovické rodiny. V roce 1851 se narodila Marie, která měla za manžela stavitele Jana Seiferta. I Jan Seifert patří k zásadní historii Holešovic. Narodil se v Michli do rodiny zedníka. Pan stavitel si bere Marii Vaňhovou v roce 1874. Ma

V roce 1892 se narodila dvojčata František a Václav . František narukoval do I. sv. války, do císařského pěchotního 28. pluku. Bohužel žádnou další relevantní informaci jsem nenašla. Jedině inzerát, podaný Josefem Burianem z pražského Újezda v r. 1920, že je nezvěstný. Z VHÚ přišla tato informace, nicméně v žádné matrice se jeho jméno nenachází. Příjmení: Vaňha Jméno: František Datum narození: 11.10.1892 Místo narození: ? Domovem: Praha VII.-Holešovice-Bubny, Hlavní město P

KAREL VAŇHA, nar. 1881 Dlouho jsem neznala Karlovu podobu, ani co dělal. Vlastně mne ani ta fotografie nepřekvapila, protože prostě mají všichni stejné rysy:-). Ale jak pořád říkám, že zázraky se dějí, ozval se mi jeden z jeho vnuků, Pavel Murit, a pomohl mi s identifikací rodiny. Mám od něj fotografii celé Karlovy rodiny a s jeho svolením se o fotografie podělím. Karel byl majitel povoznictví. Oženil se s Růženou Doležalovou a měli 5 dětí. Tři dcery a dva syny. V roce 202

MARIE VAŇHOVÁ, nar. 1888 se vdává v roce 1909 za Josefa Cibulku, odkaz na narození v matrice , tehdy adjunkta státní dráhy. Na fotografii níže je vidět, jak velká svatba to musela být. Odkaz na svatbu v matrice Mají spolu v Praze tři děti, jedna dcera zemřela záhy po porodu. Povolání Josefa je zavedlo do Humpolce a dcera Anna se tu vdává za majitele Továrny na sukno v Humpolci Trnku. O historii výroby sukna se můžete dočíst zde . Druhá dcera Marie si bere Ing. Pravdomila Ty

JOSEF VAŇHA - kupec ve Vyšehradské ulici Zázraky se dějí! Na můj blog narazila paní Marcela, roz. Vaňhová. Vtipné ne? Ale to samozřejmě není důvod, kvůli kterému jsem se rozhodla napsat tento příspěvek. Ona a její dcera mi osvětlily další jméno v rodokmenu. Totiž i ta předešlá generace Vaňhů měla mezi sebou velmi zajímavé osoby. Její dědeček se jmenoval Josef Vaňha a byl kupcem ve Vyšehradské ulici. Musela jsem se pousmát při myšlence, jak mě rozčilovaly nalezené inzeráty s t

ALŽBĚTA LIDMILA VAŇHOVÁ, nar. 1879 bohužel umřela velmi mladá na nemoc zvanou "kostižer". Dnes bychom to nazvali mnohočetný myelom.

RŮŽENA VAŇHOVÁ, nar. 1897 si v roce 1918 bere za manžela Josefa Moudrého, který se později stane slavným provozovatelem restaurace na zámku Lobkowiczů na Mělníku. GALERIE FOTOGRAFIÍ RŮŽENY VAŇHOVÉ Josef Moudrý s manželkou Růženkou, roz. Vaňhovou měli pronajatu zámeckou vinárnu od roku 1932 do roku 1945. Za jeho vedení vinárna prosperovala a byla častým návštěvnickým cílem jak mělnické, tak pražské smetánky. Zámecká vinárna a kuchyně patřila mezi luxusní podniky svého druhu,

VÁCLAV VAŇHA, nar. 1882 se stane cukrářem. Václav Vaňha se v roce 1920 žení jako cukrářský pomocník v Holešovicích 14 s Anežkou Horáčkovou. Zajímavostí tohoto svazku je, že byli příbuzní - měli společné prapředky Jiřího Vaňhu a Alžbětu Habětínovou, což znamená, že jejich dědové byli bratři /viz níže/ a museli požádat při svatbě o tzv. "dispens", aby se mohli vzít. Pracoval v cukrárně asi v dnešní ulici Za papírnou. Měli dva syny Antonína a Václava. I linie cukrářova je zde

JAN VAŇHA, nar. 1891 Jan Vaňha, děda mého muže Oty, se narodil v roce 1891. Do roku 1927 žije a pracuje u otce na kapřích sádkách a velkoobchodu s rybami v Palackého ulici/dnešní Varhulíkové v Praze 7/. Obchodovali s rybami všeho druhu, sladkovodními, konzervovanými, rosolovanými, pečenými a smaženými. V roce 1916 zakládají spolu s Jindřichem firmu "Bratří Vaňhové, a od roku 1932 se majitelem firmy stal Jan Vaňha. Pražské prodejny se nacházely např. ve Vodičkově ulici v pasáž

PROF. ANTONÍN JINDŘICH VAŇHA, nar. 1886 V této výjimečné rodině se ovšem nenarodili jen rybáři. Významnou osobností na poli umění se stal syn Antonín Jindřich Vaňha , nar. 5. 6. 1886, zemřel 7. 5. 1952. Absolvuje Akademii výtvarných umění v Praze a Mnichově a je žákem prof. Františka Ženíška. Pracoval jako kopista v Paříži, kde na objednávku kopíroval díla Fragonardova a Boucherova. Věnoval se malbě a restaurátorství. Byl také soudním znalcem písma a starožitností. Tvorba pro

Jindřich Vaňha rozvíjel svoje obchodní impérium po celé republice. Podařilo se mi získat informace o třech takových prodejnách a rybích bufetech v Hradci Králové, Kolíně a Pardubicích. Všechny prodejny měly svoje speciální logo. KOLÍN V Kolíně sídlila Vaňhova rybárna na adrese Karlovo náměstí 7, Dům u Zlaté štiky. Sídlo Vaňhovy rybárny - Dům u Zlaté štiky, Karlovo náměstí, Kolín Dobové obrázky z Kolína PARDUBICE O prodejně v Pardubicích nám více informací. Vnuk dalšího z bra

JINDŘICH VAŇHA II. část V roce 1932 založil v Praze rybářskou společnost pod názvem Vaňhova rybárna, se sídlem Václavské náměstí 51 . Do té doby vedli spolu s bratrem Janem rodinnou firmu, založenou jejich otcem Karlem, pod názvem "Bratři Vaňhové. V roce 1939 vstupuje do Vaňhovy firmy německá společnost Nordsee Bremenhaven. Podle neověřených informací je ale Vaňha nucen prodat firmu Němcům a jeho tam nechali pracovat za 30% ze zisku. V časopise V boj edice ilegálního časopis

JINDŘICH VAŇHA nar. 1889, I. část Jméno dalšího ze synů - Jindřich Vaňha - se nesmazatelně zapsalo do historie Česka. A to měl původně úplně jiné plány. Jindřich chtěl být sochařem. Ale brzy zjistil, že ho to více táhne k rybářskému řemeslu a cílevědomě šel za svým snem. Po absolvování střední školy a obchodní školy se stal učněm v Hotelu de Saxe Praha/dnešní Hybernská 2/ v letech 1904 - 1907. Poté pracoval a praktikoval 3 roky v různých hotelech a restauracích v Anglii, ve

JOSEF VAŇHA, nar. 1876 Josef a Růžena, roz. Bukovská s dětmi Zdeňkou a Josefem Josef se výrazně podílel jako stavitel na utváření Holešovic. Po absolvování gymnázia a průmyslové školy následovala pětiletá praxe u Aloise Elkenického na stavbě ústředních jatek a tržnice a u Václava Nekvasila na stavbě pavilonu císaře Františka Josefa a c.k.(císařskokrálovské) všeobecné nemocnici v Praze. Na základě této praxe a zkoušky před komisí získává Josef Vaňha v roce 1903 oprávnění mist

KAREL "VELKÝ" VAŇHA, nar. 1853 Ráda bych začala psát o této výjimečné rodině, ze které vzešlo několik slavných jmen, ovlivňujících historii jak Prahy, tak v podstatě celé republiky. Všechny informace, co jsem nastudovala při svém genealogickém bádání mohu potvrdit, opírala jsem se také o významná svědectví žijících vnoučat a pravnoučat a pamětníků, kteří se mnou ochotně spolupracovali. Podle genealogických výzkumů Vaňhové/Waňhové/Vainhové obývali břeh Vltavy už zřejmě od 15

V 16. a 17. století panovník se svým dvorem často zajížděl na Brandýs, aby se pobavil myslivostí. Jezdilo se přes Holešovice a Kobylisy. Proto bylo vzorně pečováno a jízdní cesty mezi vinicemi v Holešovičkách. Tuto cestu dal nejvyšší purkrabí hrabě Adam z Valdštejna vydláždit roku 1628. Také cesta od Brusky do Holešovic bývala často opravována a v roce 1668 i rozšířena. Na přepravu čestné jízdní družiny přes Vltavu nedostačoval přívoz a proto byl zřízen dřevěný most na lodích

STARÁ ŠKOLA V Holešovicích byla škola už v 17. století, ne-li dříve. V Libni byla škola už někdy kolem r. 1592. O stavu místní školy a o příjmech tehdejšího kantora se píše ve zprávě v roce 1727. Škola je v jedné chalupě a učitel neměl nic, kromě 3 zlatek za pohřby a co dostal při koledě. Děti měly ve škole velmi špatné výsledky, o čemž svědčí v mnoha zápisech podpisy třemi křížky. Ona také škola byla takovou Popelkou a učitel na vsi býval stavěn na úroveň s čeledí. Jelikož s

Vznik a historie Holešovic