Právo převoznické
- Marcela Vaňhová
- 19. 5. 2021
- Minut čtení: 2
Aktualizováno: 1. 9. 2023
V 16. a 17. století panovník se svým dvorem často zajížděl na Brandýs, aby se pobavil myslivostí. Jezdilo se přes Holešovice a Kobylisy. Proto bylo vzorně pečováno a jízdní cesty mezi vinicemi v Holešovičkách. Tuto cestu dal nejvyšší purkrabí hrabě Adam z Valdštejna vydláždit roku 1628. Také cesta od Brusky do Holešovic bývala často opravována a v roce 1668 i rozšířena. Na přepravu čestné jízdní družiny přes Vltavu nedostačoval přívoz a proto byl zřízen dřevěný most na lodích. Byl na podzim vytahován na břeh z obavy před jarní ledovou povodní. Opatrováni a hlídání císařského mostu bylo svěřeno holešovickým sousedům Jakubu Lípovi a Šimonovi Šafáři.

Hořejší přívoz byl zapsán v urbáři i s chalupou, což na svém pozemku vystavěl Vávra Nemanický. Byl povinen převážet lidi, vozy, kteří z panství Mělnického přiváželi do Prahy zboží a nebo zase z Prahy na Mělník.

V rodě Nemanických se udrželo právo přívoznické až do roku 1780, kdy sňatkem přešlo na rod Bukovských z č. 41.
V roce 1857 kupuje i s přívoznickým domkem za vodou přívoz Adolf Pollak, majitel Pelce a Tyrolky. Dědictvím po Marii Pollak, roz. šlechtičny z Portheimu přechází právo na Leopolda z Portheimu.
Podle smlouvy z r. 1874 zakoupila obec pražská od zemského výboru přívoz i s užitky ze řeky a pronajala ho od r. 1882 do r. 1888 Karlu Vaňhovi z Holešovic.
Podle smlouvy měl nájemce převážet holešovické sousedy a jejich povozy k polním pracem na ostrově za paušální poplatek 1 zl 50 kr.
Dolejší přívoz býval velmi rušný v době rozkvětu vinic v území Holešoviček. Po třicetileté válce zpustl a v r. 1631 je to opět rodina Nemanických, kteří cestu opraví.
Tento přívoz přes Velký ostrov přešel již v 17. století na rod Chlupatých.
Kolem roku 1750 měl Matěj Vaňha v nájmu "císařský přívoz" - dolejší pod podmínkou, že bude převážet bez úplaty všechno panské seno a otavu z panských ostrovů, jakož i všechny dělníky do práce na panské vinici. Po dobu trvání nájmu přívozu mu byla prominuta robotní povinnost (4 dny pěší ve žních).


Zdroj: rukopis A. Bukovského
Comments