Karel Behenský

Dalším bratrem mého dědy Josefa byl Karel. Měl o něco větší štěstí než můj děda, protože se vrátil z koncentráků. Prošel Terezínem, Buchenwaldem, přežil pochod smrti do Bergen Belsenu a nakonec v lágru Dora ho osvobodili.

Také bych se to nikdy nedozvěděla, nebýt dopisů z Buchenwaldu, které byly součástí mého tajemného kufru. Kde se tam vzaly nevím. Byly adresovány jeho ženě.

První strana dopisu z Buchenwaldu

Karel píše: "Maminko a děti!

Zdravím Vás všechny a jak se daří doma. Jste zdrávi? Já jsem zdráv. Děkuji za balíček, cos mi poslala z Bousehovic, a pak jsem dostal ještě jeden. A dále už jsem nedostal nic. Pošli mi svetr, teplé spodky do práce, teplé ponožky, vaselinu a kartáč na boty, tkaničky do bot, tužku a nějaké cigarety na kouření, také cigaretový papír, cigaretovou špičku, tabatěrku a malou peněženku.

Jak jste nakrmili včely? A kdo to dělal? Jak Stanislav udělal zkoušku? A co Anuš, půjde zase do školy? Jak to vypadá na zahradě, bylo hodně ovoce? Kolik bylo medu? Z Terezína jsem poslal prádlo, boty a plstěné pantofle, napiš mi, zda jsi balíček odtamtud obdržela. Když budeš chtít, můžeš mi posílat balíčky. Pokud je to možné, pošli mi cukr, tuk, chleba a pečivo. Milá ženo, co je doma nového, co stále děláš a co dělají děti? Jsou zdravé a hodné? Nedostal jsem žádný balíček, peníze ani dopis. Balíčky je možné posílat jednoduše poštou (ne expres, spěšně, vlakem jako bezcenné zásilky). Pošli mi prosím brousek na holení.

Moc Vás zdraví a líbá Karel Behenský"

Začala jsem pátrat, napsala jsem do Buchenwaldu a odpověď přišla briskně a s německou pečlivostí do detailu vypsáno, kde a kdy se Karel Behenský nacházel.

Cituji:" Karel Behensky, geboren am 26.01.1901 in Haje, wurde am 23.08.1943 in das KZ Buchenwald eingeliefert und als "Politischer Tscheche" mit der Haftnummer 17274registriert. Am 22.01.1944 überstellte ihn die SS nach „Dora“, das zu diesem Zeitpunkt ein Außenlager des KZ Buchenwald war. Ende Oktober 1944 wurde das Lager Dora ein administrativ selbständiges KZ, das von nun an offiziell unter der Bezeichnung KZ Mittelbau geführt wurde. Noch am 01.11.1944 musste Karel Behensky Zwangsarbeit im KZ Mittelbau leisten. Dies ist einer alphabetischen Aufstellung der Häftlinge des KZ Mittelbau zu entnehmen, die anlässlich der Verselbständigung des Lagers erstellt wurde. Weitere Unterlagen über das Haftschicksal liegen In der KZ-Gedenkstätte Mittelbau-Dora nicht vor. Als sich Anfang April 1945 die amerikanischen Truppen näherten, ließ die SS die Mittelbau-Lager räumen. In Bahntransporten oder auf Fußmärschen sollten die Häftlinge in andere Lager gebracht werden. Die meisten Todesmärsche hatten das Konzentrationslager Bergen-Belsen zum Ziel, wo die Überlebenden am 15.04.1945 befreit wurden. Auf dem Weg erschossen SS-Angehörige Tausende Häftlinge, die entkräftet zusammengebrochen waren. In den Lagern des KZ Mittelbau, die am 11. April 1945 befreit wurden, konnten nur wenige Hundert überlebende Häftlinge befreit werden."

Překlad: Karel Behensky, narozený 26. ledna 1901 v Hájích, byl přijat do koncentračního tábora v Buchenwaldu 23. srpna 1943 a zapsán jako „politický Čech“ s vazbou číslo 17274. 22. ledna 1944 jej SS převezli do „Dory“, která byla v té době satelitním táborem koncentračního tábora Buchenwald. Na konci října 1944 se tábor Dora administrativně osamostatnil, který od nynějška oficiálně vedl pod označením KZ Mittelbau. Od 1. listopadu 1944 musel Karel Behensky nuceně pracovat v koncentračním táboře "Zaměstnanci na střední úrovni." Když se na začátku dubna 1945 přiblížila americká vojska, začala SS čistit tábory Mittelbau. V železniční dopravě nebo na pěších pochodech vězni měli být přesunuti do jiných táborů. Většina "pochodů smrti" směřovala do koncentračního tábora Bergen-Belsen, kde přeživší byli osvobozeni 15. dubna 1945. Členové SS na cestě postříleli tisíce vyčerpaných vězňů. V táborech koncentračního tábora Mittelbau osvobozených 11. dubna 1945 mohlo být osvobozeno jen několik stovek přeživších vězňů. “