Cuxhaven

Severní moře omývá pobřeží Velké Británie, Francie, Belgie, Nizozemska, Německa, Dánska a Norska. Má rozlohu

570 000 km². Dosahuje průměrné hloubky 96 m a maximální 809 m ve Skagerraku. Celkový objem vody je 42 000 km³. Od roku 1895 je Severní moře propojeno s Baltským mořem Kielským průplavem.

Jako výchozí bod naší cesty jsme zvolili Cuxhaven.

Velký přístav ve spolkové zemi Dolní Sasko ležící u ústí řeky Labe do Severního moře. Přijeli jsme sem v tu krásnou večerní dobu, kdy je nebe temně modré, na moři pluly obrovské námořní lodě a my jen nevěřícně koukali na všechny scenérie, které se před námi v přístavu odehrávaly. Troufám si tvrdit, že tohle přístavní město nás doslova očarovalo.

Se svým bydlícím autem jsme zaparkovali téměř u moře právě v době, kdy byl odliv. Říkali jsme si, že tedy moře uvidíme ráno.. no jo .. ale ráno u nás bylo až kolem desáté a moře už zase bylo pryč. A tak jsme se procházeli mezi řasami, já jsem si sbírala mušličky – mimochodem – těch je tu opravdu velmi málo – a vnímali jsme tu nádhernou slanou vůni.

Celý den jsme chodili po městečku, ale nejvíce času jsme trávili právě v přístavu. Na terase nad mořem jste doslova pár metrů od obrovských námořních lodí a z amplionu vám vždy hlásí, co to je za loď, jaký má výtlak, co veze a kam jede. Prostě romantika, kterou jsme opravdu v těchto končinách nečekali.

Důležitou roli pro tyto končiny hraje také Wilhelm Bartelmann. Vynalezl totiž něco, bez čeho si Baltské či Severní moře sotva umíme představit. V roce 1882 měl vyrobit jen kus nábytku, který by poskytoval ochranu před větrem a nepřízní počasí, do něhož by si člověk mohl sednout a užívat si moře. Vymyslel plážový koš, který začal sloužit jako pohodlné místo k sezení a přitom ovlivnil i uspořádání na pláži. Nejdůležitější na plážovém koši je totiž správně ho nastavit. A tak se zde setkáte s „obraceči košů“, kteří každé ráno všechny koše nastaví tak, aby do nich svítilo sluníčko, a celý den chodí a otáčejí je, aby návštěvník mohl jen zasednout a kochat se.