Letoviska, jejich přecpanost a komunistická minulost

Přímořská letoviska se svým mondénním šarmem a s ní spojenou tradicí koupání mají u Baltu dlouhou historii. Jedno vedle druhého je seřazeno v nekonečné řadě, každé místo má svůj osobitý šarm, specifickou architekturu a oplývá atmosférou, která nostalgicky vzdává hold minulosti. Oněm časům, kdy pro sebe Balt objevili zámožní Berlíňané a trávili zde letní měsíce.

Člověka dost vyděsí pohled na promenádu, kde se skví opět vietnamské obchody a všelijaké další obchody s „módou“. Ahaaaa.. my jsme vlastně ve „východním Německu“.

Tak strašný rozdíl na vás zapůsobí i při pohledech do ostatních obchodů. Ale bohužel i zdejší obyvatelé si nesou s sebou onu tradiční náladu komunistických zemí.

Zde se nestává, že by vás oslovili na ulici obyvatelé a ptali se, jak se vám zde líbí, nebo kam jedete, nebo vám dokonce poradili, kde je nádherně a co bychom rozhodně neměli minout, jako se nám to stalo na začátku naší cesty.

Po této studené sprše prcháme před rozvíjející se komercí. A to ještě netušíme, do čeho se řítíme :-).

Warnemünde

To bylo asi zdaleka největším zklamáním na naší cestě. Mnoho investovaných peněz zcela změnilo ráz tohoto romantického místa. Většina zdejších dun je oplocena a označena za „soukromý pozemek“. Snad jen populární interhotel Neptun a historický maják ve vás vyvolá nostalgickou vzpomínku na zašlé časy klidu.

Na pláži musíte pořád koukat kolem sebe, abyste do někoho nevrazili. Dnes je tu miliarda návštěvníků, zakopávajících jeden o druhého, stánky a restaurace se mačkají podél cesty a my jsme i odsud odjeli velmi brzy.

Ale vydáváme se statečně za dalšími zážitky.

Nutně potřebuji vidět tradiční „kýč“ – západ slunce nad mořem. Po kolikáté už?

Mizíme s výspy komunismu a těšíme se na "lepší zítřky".