top of page

Rostock

Míříme do Rostocku. Někde po cestě podél pobřeží zastavujeme a vzápětí doráží vlek s koňmi. Letím do auta pro fotoaparát, protože je mi jasné, co uvidím.

Koně jsou osedláni a vstupují do moře. Evidentně si ho užívají, vysoko zvedají nohy, poskakují ve vlnách a já zase jen vnímám ten vizuální zážitek. Vyfotila jsem sice asi pět fotek, ale jak stále říkám, tyto zážitky jsou nepřenositelné.

Rostock

Pro historickou část Rostocku jsou typické rudě zářivé budovy z pálených cihel z dob hanzy. Pro příklad uveďme původní městské opevnění, jehož části se dodnes dochovaly, mimo jiné úsek, který nechal během Třicetileté války postavit Albrecht z Valdštejna. Další, delší část původní zdi se dochovala na východním okraji starého města nedaleko kostela Sv. Petra, v jejíž těsné blízkosti stojí ještě část původní rybářské bašty s několika historickými střelnými děly. Uvnitř městských hradeb se nacházejí tři z kdysi čtyř monumentálních městských kostelů. Největším z nich je gotický kostel Panny Marie v centru města, a na Starém trhu – tam, kde Rostock původně vznikl – stojí kostel Sv. Petra. Z jeho věže je nádherný pohled na Rostock a Baltské moře. Významnými památkami jsou také gotická radnice s dodatečně doplněnou barokní fasádou, pozdně gotický dům stromového základu, Hausbaumhaus, a novogotický Stavovský dům.

Ale my jsme se moc památkám nevěnovali. Jeli jsme sem kvůli prozaičtější věci a tou je curry wurst.

Nemuseli jsme dlouho hledat. Na Starém trhu stojí hned dva stánky s touto pochoutkou. Sedíme s táckem, rozhlížíme se po náměstí a cpeme se touto lahůdkou. Bohužel zrovna kostel Sv. Petra prochází rekonstrukcí, ale na koukání je toho tu dost.

Potom si chceme projít alespoň pár uliček, ale když poprvé uvidíme vietnamský obchod, chuť nás přejde. Sedneme si do první kavárny a sledujeme ty obrázky, ze kterých je trochu smutno.

Zamračení , spěchající obyvatelé, oblečeni jak jinak než do čínských hadříků. Slečna přijíždí na kole, jde si koupit do kavárny koláček a přivazuje kolo!... Ach jo. Vždyť jsme stále ve stejné zemi... Radši se vypravíme do nefrekventovaných uliček, abychom se zbavili toho hnusného patosu.

Odjíždíme do Warnemünde a ještě nám nedošlo, co nás tam čeká.

Tag Cloud
Featured Review
bottom of page