Poslední den na Rujáně

Náš poslední den na Rujáně

Řekli jsme si, že pojedeme po ostrově až tam, kde bude končit. Projíždíme Glowe, Cap Arcona a na mapě vidíme Dranske, kde to vypadá na průjezd až na konec výběžku.

Byli jsme nuceni nakoupit cestou v místním supermarketu. Jako bychom byli v Penny v Česku. Kyselé obličeje, naštvaní obyvatelé - zřejmě, že jim lezeme do jejich teritoria a neochotná prodavačka v pekárně.

Dranske

Dojeli jsme do Dranske. Bohužel nás zastavila vrata s označením již tradičním v těchto končinách „soukromý pozemek“.

Nicméně vidíme, že zde parkuje pár stejných obytných aut a tak se rozhodneme prozkoumat oblast. Netušili jsme, že stojíme jen pár metrů od moře – slyšeli jsme ho, ale neviděli. To místo bylo kouzelné, opuštěné, s velkými vlnami a zvláštními kamínky.

Proč zmiňuji kamínky?. Večer se najednou na pláži objevili lidé, kteří sbírali na pláži kamínky. Už v Sassnitz jsem se všimla, že jsou zde krásné kamínky. Já – sběratel všech kamínků – jsem si nasbírala půlku sáčku a v Dranske to pokračovalo.

Kamínky

Rujána je naleziště pazourků, které ovšem v sobě ještě občas skrývají polodrahokamy. A tak jsem seděla na pláži a mlátila do kamenů, abych se podívala, co ukrývají .. trochu jako za doby kamenné no. Pak přišel opět západ slunce se svými barvami, zde se však všechno více zbarvilo a nebe bylo temně rudé až fialové. V dálce vidíte skály Insel Hiddensee. Do toho dunění vln.. co by si člověk mohl přát více. Však také Dranske vyhledávají hlavně surfaři.

Ale to ještě nemělo být všechno.. jen přejdete silnici a na druhé straně je klidná zátoka, jako stvořená pro rybáře.

Sedíme u našeho "bydlíka", popíjíme kafíčko, když tu okolo nás prochází starší pár a ozve se:

"Dobrý večer" ... myslím, že tak tři vteřiny jsme vůbec nechápali, co to slyšíme :-). Z páru se vyklubali stejní blázni jako my, ona Češka, on Němec. Cestovali po severním Německu a tak si povídáme o svých zážitcích.

Radí nám, ať nejezdíme Polskem domů, že oni to už zkusili a že to bylo velké zklamání. Na náš nápad, že pojedeme domů přes Berlín nám ale také říkají, ať to neděláme, protože jsme celé dny v nedotčené přírodě a město by nás doslova zabilo.

No nevěříme jim......

Původní záměr navštívit Berlín byl opravdu dost blbý nápad. Přijíždíme sem, všude mraky lidí, Unter den Linden je rozkopaná a ještě začalo pršet.. brr.. vyhýbáme se na silnici kolům, lidem...... PRYYYČ!!! Na tenhle průlet Berlínem mi stačil také mobil. Podle fotek je jasné, jak jsem se tam cítila :-).

Pak ještě malá zastávka v Drážďanech, opravdu malá, protože u mne začala právě fungovat máslová ryba J .

Náš "severní trip" skončil.

S jednou věcí se zcela jistě jak u Severního, tak u Baltského moře můžete počítat. Moře léčí. Nezáleží na tom, zda se v něm koupete nebo se jen procházíte po pobřeží a pohledem bloumáte kdesi za obzorem.

Vždycky vás ta atmosféra pohltí a vy se vracíte domů s nádhernými vizuálními a emotivními zážitky.